Pro příklad využití normandského skotu v pro něj příhodných BIO systémech publikujeme pravidelně časové řady u následujících chovů.

Petr Zaoral nově v roce 2025 jako první normandský chov získal cenný certifikát 100% produkce a2 mléka a ukazuje se po všech stránkách jako v ČR suverénně nejlepší a nejstabilnější, prakticky již čistokrevný chov normandského skotu v tvrdších podmínkách Nízkého Jeseníku. Za zmínku stojí zvýšení stavů krav při současném zvýšení produkce T+B a zkrácení mezidobí i věku při otelení. Jednoznačně skvělý výsledek, kde v přepočtu na ECM dosahuje téměř užitkovosti 7000 kg mléka!    BIO chov!!!

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

        Unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic pak už několikátým rokem dokládáme na výsledcích farmy pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy normand v praxi funguje v ryze extenzivních, pastevních podmínkách BIO hospodaření.  Posledních sedm let, pro porovnání s ostatními uvedenými farmami, prezentujeme výsledky, aniž by se zde dojnicím, jalovicím a ani telatům krmilo jakékoliv jadrné krmivo!!!

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Skvělý konverzní efekt u starších normandek je základem tohoto způsobu chovu. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech včetně úspor cenného farmářova času. Dokládá to úžasné schopnosti a samostatnosti normandského plemene právě za takovýchto podmínek. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, byla, je a vždy bude kvalita objemné píce. Farmář zde jak už bylo řečeno využívá skutečné dlouhověkosti a tím i největší efektivnosti starších krav při konverzi živin z objemných krmiv.

     Zajímavé jsou pak pro konvenční chov zkušenosti a poznatky z křížení normandů s českým strakatým skotem. Ty demonstrují například výsledky z konvenční farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

       Zde bylo velice zajímavé jak se za 4 roky převodného křížení z české straky zvýšila průměrná užitkovost dojnic od roku 2017 o 2500 kg mléka, aniž by se nějak zásadně měnily podmínky chovu. Navíc při zvýšeném obsahu bílkovin k 3,60 %. Sice se částečně snížil obsah tuku, nicméně při celkovém značném zvýšení produkce kg tuku. Jistě to lze do značné míry přičíst k dobru ještě doznívajícímu působení heterozního efektu hlavně u F1 generace. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která zde ovšem dosáhla již nežádoucích 34,5 měsíců obzvláště pokud se nejedná o BIO chov. Za zmínku ovšem také stojí subjektivní hodnocení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu červenostrakatému skotu. Výborný výsledek byl také překvapivě dosahován průběžně i přes značný nárůst mléčné produkce v délce mezidobí. Konec roku 2022 a celý rok 2023 zde pak byl výrazně ovlivněn komplikacemi a problémy s umístěním zvířat v důsledku protahující se rekonstrukce stáje, nedostatku ustájovacího místa a přechodu na robotické dojení, které se přesunulo i do roku 2024 a 2025. V současné době již dosahují dojnice na druhé laktaci průměrné užitkovosti 9026 kg mléka při obsahu tuku 4,23 % a bílkovin 4,04 %

Dalším příkladem precizní, rychlé a úspěšné fúze normandů se strakatým skotem lze dokumentovat na příkladu konvenčního chovu Lučina Kostelní Vydří. Zde kříženky již v první generaci mají velmi normandský kabát a na probíhající první laktaci po normandském býkovi a víceméně bezpůvodových C matkách se jedná o morfologicky vyrovnanou skupinu velice líbivých normandek N50C s parádními vemeny i končetinami, přitom produkčně, somatikou i reprodukčně zcela srovnatelnou, spíše o trochu lepší o 200-300 kg mléka/l. oproti C a CI klasickým vrstevnicím ve stáji, které ve stejném úseku laktace spolu s těmito kříženkami již od narození sdílely totožné podmínky prostředí. Samozřejmě, a to podtrhnout, včetně výživy. Tedy onen v praxi poměrně vzácný případ, kdy situaci nezkreslují jakékoliv plemenné hodnoty a jediný, ale podstatný rozdíl mezi vrstevnicemi je pochopitelně jejich genetický původ.  

Normandky z chovu p.Zaorala se už také aklimatizovaly a fungovaly ještě v dalším BIO chovu Agrofyto Lidečko a doplnily tak chov o další mladou generaci, který je především orientován mimo mléčné produkce na zpracování a prodej hovězího BIO masa. Předpokládá se, že by po zkušenostech s prověřením jatečné výtěžnosti a kvality mramorování masa jak u vyřazených dojnic, tak u vykrmených býků mohlo dojít k razantnější propagaci normandského masa známého svým jemným mramorováním a výtečnou chutí.

 Nejefektivnější parketa využití normandského skotu spočívá jednoznačně ve spojení s koncovým zpracováním špičkově kvalitního mléka a masa na tržní výrobky. Jde o produkci a2 mléka při nižších nákladch (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další šanci přidané hodnoty skýtá takovýmto chovům téměř výhradní kapa kasein BB zajišťující znatelně vyšší výtěžnost sýřeniny a tím i sýrů z normandského mléka. Pastevní chov, který ovšem rozhodně není podmínkou chovu normandů se dle vědeckých výzkumů oproti klasicky krmeným zvířatům promítá do výrazně vyššího (pro lidi zdravějšího) poměru omega 3 nenasycených mastných kyselin v mase.

      Normandky i normandské kříženky jsou viditelně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Dle typu chovu přibližně o 3-4 měsíce. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu také až na 2., ale spíše ještě pak na 3. až 6. laktaci, kdy jednoznačně dospívají (precocity) později než čistokrevný holštýnský skot, nicméně dosahují pak pro ně ekonomicky zajímavou vyšší dlouho výkonnost.

      Kříženky normandských dojných býků s holštýnskými dojnicemi jsou skvělou, vysoce efektivní a výkonnou kombinací třeba jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice (nižší vliv imunosuprese) s následným návratem ke skotu původnímu. Zde v tomto směru výtečných výsledků dosahují například holštýnské chovy Luka, a.s., Agro Slatiny a.s., ZS Sloveč a.s., DV Batelov i další. Kříženky ve všech těchto chovech dosahují v průměru stabilně vyšších hodnot IS (indexu stáda) o více než 1 směrodatnou odchylku než jejich holštýnské vrstevnice, mají vyšší obsah složek a lepší dlouhověkost. Jsou dobré zkušenosti např. z chovu DV Batelov, kde kříženky se špatně březnoucími holštýnkami výrazně zlepšují plodnost nejen svoji, ale i u svých následných holštýnských dcer. Je to velmi efektivní varianta tzv. přilití do holštýnské krve přinášející jak zlepšení užitkovosti (heteroze), tak vyšší obsahy bílkovin, a ještě viditelné zlepšení plodnosti.

       Opačně je tu i varianta převodného křížení při záměru přechodu chovu na trochu jiný typ nákladovosti. Tedy spíše na extenzivnější formu hospodaření. Tam se pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů značně liší od klasického pojetí holštýnského. Relativně se zde snižují náklady na obměnu stáda právě zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic, nebo v případě narozených býčků pak ve finálním prodeji s podstatně lepší jatečnou výtěžností a jatečnou cenou. Sice nižší produkcí kg mléka (nižší podíl vody v mléce), zato významně vyšší kvalitou mléčné i masné produkce při nižších nákladech.       

        Za rok 2025 zůstalo využití ID normandských býků stabilní cca na úrovni 2000 ks. V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byly za rok 2025 vybráni 2 býci, 1 od Petra Zaorala, 1 ze ZD Hříšice. Všichni s beta kaseiny A2A2. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také podle pravidel Řádu PK registrováni 3 býci z oddílu PNA s kaseinovým vybavením BB, A2A2. Novinkou je i možnost využití spermatu patentovaného typu FERTIMAX garantující vyšší březost o 8 procentních bodů než u spermatu konvenčního.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Zde jde o skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Jde o velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití také do masných chovů, nebo u krav bez tržní produkce mléka. Zde jsou normandky využívány jako příjemkyně speciálních masných embryí i jako vynikající kojné krávy. Někdy můžeme vidět normandskou matku, jak od ní sají až 4 telata ostatních matek. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme citelné oživení tohoto zájmu i v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, Jaroslav Velát a další, tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale dokonce i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka například u farmy Jezlových ve Zvíkově u Lišova. Pro býky se speciálními chovnými parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A normandské knihy. Nutno samozřejmě dodat, že potomci těchto normandů, kteří nejsou narozeni v chovu se zavedenou mléčnou KU nemohou být dle řádu PK zapsáni do normandské PK. Původ v centrální evidenci samozřejmě mají. Zde pro tyto chovatelské počiny také existuje dostatečný výběr importovaného sperma býků, nebo býků do přirozené plemenitby pro tvorbu dotovatelných masných telata v chovech bez tržní produkce mléka.

         Na podkladě výsledků roku 2025 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno, jakkoliv díky svému zajímavému zabarvení a takřka holubičí povaze svádí účastníky výstav k myšlenkám, že se jedná o hobby plemeno, tak splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití k případným účelům křížení se skotem holštýnským i strakatým. Navíc je naprosto dokonale prošlechtěno do moderních technologií a velmi vhodné a nepochybně zcela rovnocenné svou užitností všem ostatním plemenům rozšířeným v ČR. Tam kde je možnost využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení se to jeví jako zcela optimální a zajímavá možnost. Rovněž je normandský skot vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Skvělá možnost využití normandského plemene pak je v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech normandy bonifikuje a dá se konstatovat, že jsou ekonomicky produktivnější než ve stejných podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

       Zajímavým fenoménem ke zvýšení přidané hodnoty se stává u kvality normandského masa také jeho velmi jemné mramorování a vyšší obsah Omega-3 mastných kyselin právě při chovu na travním drnu. Novátorství českých chovatelů je známé. Ing. Muller například zkouší křížení normandských jalovic s býky Wagyů s cílem zvýšení rámce a hmotnosti kříženců při zachování právě oné kvality mramorování, která je velmi ceněná pro špičkové kulinářství. Některé výrobky, jako například a2 mléko, nebo speciální mramorování masa nejsou zatím u průměrného českého obyvatele ještě dostatečně známé ani propagované, ale přitom poptávka po nich zjevně narůstá. To je výzva pro svazy i média.

       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu šlechtitelská komise konstatuje že: Normandské plemeno bylo zcela evidentně po více než 20 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako spolehlivý ambasador nejvyšší kvality současně mléčné i masné produkce a jako nejuniverzálnější plemeno k vysoce efektivnímu křížení se všemi ostatními plemeny.

        Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                

Dne 28.4.2026 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS z.s.