ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2024

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2023

        Pro příklad využití křížení H x normandský skot v českých podmínkách už tradičně uvádíme Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího BIO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup menšího počtu normandských zvířat rozhodl převodným křížením přejít na normandský skot využitím heterozního efektu při známých normandských přednostech v rusticitě, využití balastnějších krmiv, plodnosti a nejvyšší zpracovatelské kvalitě mléka i masa. Na vývoji užitkovosti za posledních šest let je vidět, jak se zvyšujícím se podílem normandské krve dochází ke stabilizaci mléčné produkce a k mírnému upevňování mléčných složek s odezníváním prvků heterozního efektu. Farma bez problémů využívá již více než 6. rok mléčný robot a v roce 2025 získá certifikát 100% produkce a2 mléka.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

Také je zajímavé sledovat, jak se původně při zvyšování podílu normandské krve stádo dříve posouvalo od holštýnské krve k vyšší pozdnosti, nicméně v posledních dvou letech, a to jednak kvůli potřebě rychlejší obnovy stáda s cílem dokončení podílu 100 % A2 beta kaseinu v genech a jednak díky využívání genomických rozborů jalovic na francouzské bázi se ranost bez negativního vlivu na produkci urychlila. Díky lepším možnostem přesnější selekce se také začalo i více využívat sexovaného spermatu.

        Skutečně unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic lze doložit už několikátým rokem na výsledcích farmy pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy v praxi funguje mimořádně efektivně převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření.  Posledních šest let, pro porovnání s ostatními uvedenými farmami, prezentujeme výsledky v totožném sestavení údajů. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě více potvrzuje. Totiž posledních šest let tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje naplno v BIO systému. Posledních 6,5 let, tedy od dubna 2018, zde opravdu nekrmí dojnicím ani jalovicím žádné jadrné krmivo!!!

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 24 v roce 2021 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech včetně úspor cenného farmářova času. Dokládá to úžasné schopnosti normandského plemene právě za takovýchto podmínek. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, byla, je a vždy bude kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčiny určitých výkyvů v produkci na dojnici v některých letech. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodej přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa s vyšším obsahem Omega 3 MK z ryze pastevního chovu.

Farmář zde klasicky využívá skutečné dlouhověkosti a tím i největší efektivnosti starších krav při konverzi živin z objemných krmiv. V posledních třech letech již pro opravdu velké stáří některých zvířat musel zařadit pro obnovu stáda i zvířata mladší. Ta zatím tak vysoký výkon logicky ještě nemají.  

     Zajímavé jsou rovněž zkušenosti a poznatky z křížení normandů s českým strakatým skotem. Ty demonstrují výsledky z konvenční farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se do roku 2021 zvyšovala průměrná užitkovost dojnic o 1658 kg mléka navíc při zvýšeném obsahu bílkovin, tedy o 62 kg B. Sice se částečně snížil obsah tuku, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 57 kg T. To lze do značné míry přičíst k dobru ještě doznívajícímu působení heterozního efektu hlavně u F1 generace. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která zde ovšem dosáhla již nežádoucích 34,5 měsíců neb se nejedná o BIO chov, ale klasický chov s kukuřičnou siláží. Stádo se odvozuje z původního strakatého stáda v roce 2015. V roce 2021 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 50 % kříženek C x N a čtvrtiny čistokrevných českých strak. V roce 2022 již hlavní vlna 50 % kříženek poněkud uvolnila místo ve prospěch druhé normandské generaci, nicméně již za velmi pozdního telení prvotelek. To u konvenčně krmeného stáda vede k zatloustlým jalovicím v době porodu a následně i problémům metabolickým včetně končetin. Za zmínku ovšem stojí subjektivní hodnocení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu červenostrakatému skotu. Výborný výsledek byl také překvapivě dosahován průběžně i přes značný nárůst mléčné produkce v délce mezidobí. Konec roku 2022 a celý rok 2023 zde pak byl výrazně ovlivněn komplikacemi a problémy s umístěním zvířat v důsledku protahující se rekonstrukce stáje a přechodu na robotické dojení, které se přesunulo i do velké části roku 2024. Vysoký zapouštěcí věk je u takto krmených normandských jalovic nebezpečný, obzvláště když chov není v BIO systému a je i na kukuřičné siláži.

  Nově se některé nadbytečné normandky z chovu p.Zaorala už také aklimatizovaly a fungovaly ještě v dalším BIO chovu Agrofyto Lidečko, který je především orientován mimo mléčné produkce na zpracování a prodej hovězího BIO masa. Předpokládá se, že by po zkušenostech s prověřením jatečné výtěžnosti a kvality mramorování masa jak u vyřazených dojnic, tak u vykrmených býků mohlo dojít k objektivnější propagaci normandského masa známého svým jemným mramorováním a výtečnou chutí.

       Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných farem a příkladů dokumentuje kde a v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji.

TOP KŘÍŽENKY NORMANDŮ V ČR V ROCE 2024-2025 KE STAŽENÍ ZDE: /admin/upload/files/TOP_krizenky_Normandu_2025-3_pro_web_special.pdf

     Nejefektivnější parketa využití normandského skotu ovšem spočívá jednoznačně ve spojení s koncovým zpracováním mléka a masa na tržní výrobky. Jde většinou o nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další šanci takovýmto chovům přináší efektivní možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota se pak rýsuje ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření českého normandského šlechtitelského programu na a2 (beta kasein) mléko a pastevní chov, který se dle vědeckých výzkumů oproti klasicky krmeným zvířatům promítá do výrazně vyššího (pro lidi zdravějšího) poměru omega 3 nenasycených mastných kyselin v mase.

      Normandky i normandské kříženky jsou ovšem viditelně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Dle typu chovu přibližně o 3-4 měsíce. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu také až na 2., ale spíše ještě pak na 3. až 6. laktaci, kdy jednoznačně dospívají (precocity) později než čistokrevný holštýnský skot, nicméně dosahují pak pro ně ekonomicky zajímavou vyšší dlouhovýkonost.

      Kříženky normandských dojných býků s holštýnskými dojnicemi jsou skvělou, vysoce efektivní a výkonnou kombinací třeba jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice (nižší vliv imunosuprese) s následným návratem ke skotu původnímu. Zde v tomto směru výtečných výsledků dosahují například holštýnské chovy Luka, a.s., Agro Slatiny a.s., ZS Sloveč a.s., DV Batelov i další. Kříženky ve všech těchto chovech dosahují v průměru stabilně vyšších hodnot IS (indexu stáda) o více než 1 směrodatnou odchylku než jejich holštýnské vrstevnice, mají vyšší obsah složek a lepší dlouhověkost. Nebo je tu naopak varianta převodného křížení při záměru přechodu chovu na trochu jiný typ nákladovosti. Tedy spíše na extenzivnější formu hospodaření. Tím se pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů poněkud liší od klasického pojetí holštýnského. Relativně se snižují náklady na obměnu stáda právě zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic, nebo v případě narozených býčků pak ve finálním prodeji s podstatně lepší jatečnou výtěžností a jatečnou cenou.

        Zajímavé možnosti další přidané hodnoty také skýtá velmi osvědčená zkušenost využití normandských (M) masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice, a to i podle DNA a genomického odhadu PH, který Svaz od roku 2021 zavedl na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou chovatelskou bází zvířat.
        Za rok 2024 zůstalo využití ID normandských býků stabilní cca na úrovni 2000 ks. 
        V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2024 vybrán 1 býk ze ZS Zalužany, 2 od Petra Zaorala, 1 ze ZD Hříšice. Všichni s beta kaseiny A2A2. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také podle pravidel Řádu PK registrováni 3 býci z oddílu PNA s kaseinovým vybavením BB, A2A2. Novinkou je i možnost využití spermatu patentovaného typu FERTIMAX garantující vyšší březost o 8 procentních bodů než u spermatu konvenčního.
        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Zde jde o skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Jde o velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití také do masných chovů, nebo u krav bez tržní produkce mléka. Zde jsou normandky využívány jako příjemkyně speciálních masných embryí i jako vynikající kojné krávy. Někdy můžeme vidět normandskou matku, jak od ní sají až 4 telata ostatních matek. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme citelné oživení tohoto zájmu i v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, Jaroslav Velát a další, tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale dokonce i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka například u farmy Jezlových ve Zvíkově u Lišova. Pro býky se speciálními chovnými parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A normandské knihy. Nutno samozřejmě dodat, že potomci těchto normandů, kteří nejsou narozeni v chovu se zavedenou mléčnou KU nemohou být dle řádu PK zapsáni do normandské PK. Původ v centrální evidenci samozřejmě mají. Zde pro tyto chovatelské počiny také existuje dostatečný výběr importovaného sperma býků, nebo býků do přirozené plemenitby pro tvorbu dotovatelných masných telata v chovech bez tržní produkce mléka. 

         Na podkladě výsledků roku 2024 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno, dnes již více zastoupené v BIO chovech splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití k případným účelům křížení se skotem holštýnským i strakatým. Tam kde je možnost využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení se to jeví jako zcela optimální a zajímavá možnost. Rovněž je normandský skot vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech normandi skvěle zvládají a dá se konstatovat, že jsou ekonomicky produktivnější než ve stejných podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté. 
        Za zmínku stojí ekonomický dopad do chovu normandů, který představuje přidaná hodnota v prodeji nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Velmi perspektivní i pro domácí trh se jeví možnost produkce certifikovaného a2 mléka pro lidi postižené mléčnou stravovací intolerancí. 
       Zajímavým fenoménem ke zvýšení přidané hodnoty se stává u kvality normandského masa jeho velmi jemné mramorování a vyšší obsah Omega-3 mastných kyselin právě při chovu na travním drnu na pastvině, hlavně v BIO podmínkách. Jednoznačně to dokládají zkušenosti chovatele známého plemena Wagyu pana Ing. Müllera s nakoupenými normandskými prvotelkami a s jejich způsobem mramorování masa, které je prakticky srovnatelné s úrovní mramorování masa čistokrevného plemene Wagyu. Jakákoliv osvěta i mezi řezníky je v této oblasti vítána. Novátorství českých chovatelů je známé. Ing. Muller například zkouší křížení normandských jalovic s býky Wagyů s cílem zvýšení rámce a hmotnosti kříženců při zachování právě oné kvality mramorování, která je velmi ceněná pro špičkové kulinářství. Některé výrobky, jako například a2 mléko, nebo speciální mramorování masa nejsou zatím u průměrného českého obyvatele dostatečně známé ani propagované. To je výzva pro svazy i média. 
       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu šlechtitelská komise konstatuje: 
       Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 20 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako spolehlivý ambasador nejvyšší kvality současně mléčné i masné produkce a jako nejuniverzálnější plemeno k vysoce efektivnímu křížení se všemi ostatními plemeny.
        
        Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                 

Dne 20.3.2025 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS z.s.