Vyhodnocení šlechtitelského programu normandského skotu za rok 2018

čas vložení: 7.4.2019, 14.43

Celkově došlo ke zvýšení stavů zapsaných do všech oddílů plemenné knihy o 52 ks. Výše laktací v oddílu A PK se oproti předchozímu roku opět zvýšila, a to o +175 kg mléka, což je potěšující vzhledem k tomu, že se průběžně i zvyšuje poměr normandských dojnic v EKO stádech, čili v (BIO)systémech oproti konvenčním stádům. V kg bílkovin je to více o +8 kg. Ve všech oddílech PK normanského skotu pak dohromady je to nárůst dokonce o +501 kg mléka, o +13 kg tuku a o +23 kg bílkovin.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2018

 

poř.lakt.

počet

dny

kg ml.

% T

kg T

% B

kg B

reprod.

PNA

1.

13

302

6333

4,01

254

3,59

227

 27/28

 

2.

31

295

7378

3,99

294

3,61

266

416

 

Celk.

44

298

7069

3,99

282

3,60

255

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNB

1.

17

299

6524

4,03

263

3,59

234

29/09

 

2.

38

296

7837

4,07

319

3,51

275

406

 

Celk.

55

297

7431

4,06

301

3,53

262

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNC

1.

73

299

7117

4,18

298

3,76

267

30/12

 

2.

66

299

7826

4,12

322

3,75

294

429

 

Celk.

139

299

7454

4,15

309

3,76

280

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PN

1.

109

299

6894

4,14

286

3,70

255

29/27

 

2.

135

297

7726

4,08

315

3,65

282

419

 

Celk.

244

298

7355

4,10

302

3,67

270

 

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2017

 

poř.lakt.

počet

dny

kg ml.

% T

kg T

% B

kg B

reprod.

PNA

1.

25

300

5943

4,14

246

3,51

209

 27/03

 

2.

34

295

7092

4,08

289

3,54

251

408

 

Celk.

59

296

6894

4,09

282

3,53

244

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNB

1.

14

290

6316

3,95

250

3,45

218

27/23

 

2.

52

296

7260

4,11

298

3,50

254

385

 

Celk.

66

295

7014

4,07

285

3,49

245

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNC

1.

21

298

7012

4,31

302

3,74

262

30/29

 

2.

46

297

6645

4,33

288

3,68

244

427

 

Celk.

67

297

6797

4,32

294

3,70

252

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PN

1.

60

297

6641

4,22

280

3,65

242

29/20

 

2.

132

296

6955

4,18

291

3,58

249

410

 

Celk.

192

296

6854

4,19

287

3,60

247

 

          Opět je nutno se zmínit, že u nás existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily. Jedná se buď o skutečné malochovatele, nebo některé majitele zvířat, kteří neobchodují s normandskými zvířaty a nepřikládají zápisu do PK význam. Tito bývají většinou zapojeni do KU. Dle hrubého odhadu je takových dojnic v ČR k datu 30.9.2018 přibližně 400 ks, takže celkový stav normandských dojnic lze předpokládat mezi 440-470 ks.

        Pro využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální příklad jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Nebylo však možno pro reprodukční a zdravotní problémy holštýnských plemenic udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme porovnání užitkovosti severomoravských EKO chovů z oficiálních údajů KU, kde se porovnaly chovy strakaté s chovem holštýnským a právě normandským z Čabové.

Příloha: Tabulka_c.1.xlsx

      Při porovnání výrobní efektivity mléka u této farmy je nutno navíc počítat s vyšší výtěžností sýrů a sraženiny obecně z mléka normandského. Zaoralovi si totiž ověřili, že výtěžnost z mléka normandského jim dá o 22-24% více sýra než z mléka holštýnského. To za daných výsledků velmi výrazně valorizuje mléčnou produkci, pokud se mléko zpracovává na farmě. Stádo se celkově za nižších nákladů stabilizovalo, zlepšila se také cena a kvalita prodávaných býčků telat i jatečných plemenic.

        Podobně je tu další příklad, jak v praxi může fungovat typické klasické převodné křížení z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření s minimem nákladů vstupujících do procesu výroby mléka. V následující tabulce je znázorněn vývoj užitkovosti na farmě pana Ing. Bicka v Žalticích současně již v systému BIO.

           rok

 

kg mléka

% T

kg T

% B

kg B

T+B

2007

počátek inseminace N

 

 

 

 

 

 

2008

 

 

 

 

 

 

 

2009

 

7607

4,24

323

3,30

251

574

2010

prv.lakt.F1

8054

3,86

311

3,29

265

576

2011

 

7646

3,80

291

3,27

250

541

2012

 

7705

3,95

304

3,36

259

563

2013

prv.lakt.F2

7575

4,42

335

3,44

261

596

2014

 

7682

4,43

340

3,39

261

601

2015

 

6805

4,27

290

3,34

227

517

2016

prv.lakt.F3

7095

4,16

295

3,25

231

526

2017

 

6764

4,07

275

3,25

220

495

2018

 

7187

4,02

289

3,43

246

535

      Z uvedeného je patrno, že prvních šest let prakticky k vůbec žádnému poklesu produkce nedochází (viz T+B), ale přitom se výrazně zlepšila plodnost stáda a tím i prodej živých zvířat z farmy. Zatímco při původním stádu holštýnských dojnic nebyl v dané technologii chovatel schopen, nebo jen s velkými obtížemi udržet stavy zvířat, tak v současnosti ze stavu cca 35-37 ks ročně prodává asi 17 býčků a 10-12 jaloviček. K poněkud překvapivému poklesu produkce pak došlo v roce 2015, kdy ještě nebyla ukončena žádná první laktace třígeneračních normandek. Nelze zde také proto vyloučit vliv počasí v daném roce, protože pokles produkce v tom roce zaznamenaly i ještě přítomné zbylé H100 dojnice. Následující rok 2016 sice dochází k mírnému navýšení produkce mléka, nicméně k nečekanému snížení obsahu složek v mléce. To v této situaci lze patrně vysvětlit jedině výživou. Tedy především obsahovým a kvalitativním složením objemné píce, což opět podléhá do vysoké míry vlivu roku, který v takto převažujících extenzivních podmínkách, kde je minimální možnost dobalancovat krmnou dávku, jistě může hrát významnou roli. Rok 2017 je již na této farmě ještě navíc poznamenán přechodem chovu do EKO systému a tím do ještě větší extenzity. Poněkud překvapivé navýšení průměrné užitkovosti v roce 2018 pak bylo do značné míry podpořeno minimální obnovou stáda při zachování starších ale zdravých dojnic ve stavu na další laktace. Tím byl patrně významně převážen právě vliv působení již naběhlých tvrdších chovatelských podmínek eko-hospodáření. Je ovšem nevyhnutelné zde zmínit jeden zcela mimořádný fakt, který si zaslouží dvakrát podtrhnout !! A to, že poslední období od dubna 2018 se zde nekrmí vůbec žádným jadrným krmivem ani přídavkem, vyjma minerální přísady.  

 Tato dlouhodobější porovnávání tak zcela názorně dokumentují, kde v podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji a nejefektivněji. Zejména pak ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to extenzivnější chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce, zejména pokud mohou být spojeny s možností využití pastevních enkláv.

      Obecně lze ovšem opakovaně konstatovat, že normandky i kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic.

     Mimořádně zajímavé až famózní výsledky byly zaznamenány při křížení normandského býka Antispam NRD-29 s holštýnskými dojnicemi ve vysoko užitkovém (11.000-12.000 kg mléka) stádě Luka nad Jihlavou. I zde se výrazně a pozitivně projevila pozdnost plemene oproti rannému holštýnovi. 

Příloha: Tabulka_c.2.xlsx

      Z porovnávací tabulky je zcela zřejmé, že kříženky včetně 4 dnů v mezidobí byly prakticky lepší ve všech ekonomicky vyčíslitelných parametrech oproti čistokrevným holštýnkám. A díky vloženým genům pozdnosti dochází k větší akceleraci produkce právě až od druhých laktací.

       Za rok 2018 bylo použito do inseminace 770 ID, z toho asi 80 ks sexovaných prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byly za rok 2018 vybráni 3 býci určení pro produkčně odlišná stáda. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také registrováni 2 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2..

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi totiž z chovatelského hlediska také další chovatelsky mimořádně cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Toto se jeví jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Zejména jako příjemkyň speciálních masných embryí a vynikajících kojných krav. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme již i citelné oživení tohoto zájmu v ČR. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka. Pro býky se speciálními parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy, se svými speciálně stanovenými parametry. Zde také existuje zajímavý výběr býků pro tvorbu dotovatelných telata.

         Na podkladě výsledků roku 2018 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Rovněž je vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandi zdravotně skvěle zvládají a dá se říci, že jsou evidentně ekonomicky zajímavější a produkčnější než ve stejně tvrdých podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

         Samozřejmě zde musíme připomenout a podtrhnout mimořádně důležitý ekonomický dopad do chovu normandů, který může představovat přidaná hodnota, tedy zpracování a přímý prodej nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako příklad zde můžeme uvést nízko alergické a2 mléko, klasické polotvrdé i tvrdé sýry s chuťovou a konzistenční výhodou při současně nejvyšší nutriční hodnotě, nebo i maso speciální kulinářské kvality díky svému jemnému mramorování, podobně jako tomu je např. ve Francii v restauracích Flunch, nebo v supermarketech řetězce Carrefoure. Jakákoliv osvěta v této oblasti je vítána. U našeho obyvatelstva jsou totiž prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární, využívané a oceňované, proto i pochopitelně nedoceněné. Dokonce některé výrobky, jako například a2 mléko jsou zde prakticky neznámé. Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 15 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako jednoznačně nejspolehlivější ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce. Proto se stává v současné éře, kterou kdybychom mohli symbolicky nazvat ústupem od „množství za každou cenu“, i v našich končinách plemenem budoucnosti. A to právě z důvodů duální špičkové kvality produkce při nákladové nenáročnosti na pracovní čas a materiálové vstupy.

         Na rozdíl od některých jiných zemí zatím neexistuje v naší zemi čistokrevný velkochov Normanda (150-500 ks), který by byl chován při výrazně vyšší intenzitě užitkovosti, tedy přibližně 9.000 kg možná i více, takže zatím nelze věrohodně dokládat a hodnotit výsledky takového chovu. Nicméně během 1-2 let budou k dispozici první výsledky porovnání v početnějším chovu červenostrakatém nejen z environmentálních, ale i z klasických konvenčních podmínek

        Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                

 

Dne 11.4.2019 schválilo: Členské shromáždění SCHNS, z.s.