Zemědělské družstvo Hříšice
čas vložení: 22.6.2017, 21.25
Rozhovor s předsedou Milanem Navrátilem a hlavním zootechnikem Ing. Františkem Zavadilem.
Ve vašem družstvu mimo jiné také překřižujete stávající stádo bez tržní produkce mléka normandským plemenem. Co vás k tomu vedlo a co si od toho slibujete?
U nás jsme asi 14 let zkoušeli minoritně chovat normandské dojnice společně s holštýnskými v uzavřené stáji, na identické výživě i technologii, abychom si zvýšili obsah bílkovin. I přes některé, v roce 2006 provedené úpravy velkokapacitního chléva původem z roku 1978, stále ještě nemůžeme konstatovat, že by optimálně vyhovoval po konstrukční stránce dnešním chovatelským potřebám a standardům dojnic. Především pak kubaturou vzduchu, velikostí lehacích prostor, pohybových koridorů, osvitu apod. Normandské krávy, hlavně ty s vyšším podílem krve měli u nás na intenzivní holštýnské krmné dávce větší sklon k tučnění a trpěly v počátku laktace i o něco častějšími ketózami s následnou ztrátou kondice a s tím spojenými problémy. Obsah bílkovin měly sice podstatně vyšší, nicméně pro jejich menší počet až tolik bazénový vzorek neovlivnily. Výživově oddělit miniskupinky normandek a velké skupiny holštýnek je u nás provozně nerealizovatelné. Na druhou stranu normandští býčci vykazují ve výkrmu velmi pěkný růst i osvalení a minimálně o třídu lepší realizací na jatkách. V sousední vesnici máme chov dojnic bez tržní produkce, takové safari (všehochuť) s telaty. Rozhodli jsme se proto celou situaci řešit také využitím spíše ostatních známých výhod normandského plemene a inspirovat se některými farmáři z amerického kontinentu. Zde myslíme odolnost normanda, schopnost využití balastu, výborných přírůstků, osvalení a skvělých reprodukčních a mateřských vlastností dojnic včetně klidnějšího temperamentu. Postupně převedeme toto stádo na normandskou krev. Využíváme k tomu pochopitelně i některých stávajících normandských jalovic, které tam postupně přesouváme.
Máte už nějaké konkrétní zkušenosti s normandy v tomto chovu bez tržní produkce?
Ano. Jsou to nenáročná, pohodová a klidná zvířata, kterých si člověk prakticky nemusí všímat. Žádný problém s nadbytkem mléka, nebo záněty vemen jsme zatím nezaznamenali. Příroda si prostě poradí a telata výtečně rostou. Navíc normandské krávě často nevadí, že od ní pije i cizí tele. Tím se to ve stádě tak trochu i reguluje.
Ale musíme vám sdělit taky jednu perličku. Asi před rokem u nás z tohoto stáda kupoval dojnice rakouský obchodník s dobytkem pan Strohmer. Mezi nimi byla i jedna sedmiletá padesátiprocentní normandská kříženka, která dala následně na jatkách v mase 593,2 kg. Zařazena do jatečné třídy E nám vydělala 48000,- Kč. Když jsme ji nakládali na kamion, tak ten obchodník jen spráskl ruce a vyhrkl „Mein gott“.
